Chamaecyparis nootkatensis 'PENDULA' cyp�i�ek nutkajsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chamaecyparis
Rod Chamaecyparis zahrnuje n�kolik m�lo druh� jehli�nan� poch�zej�c�ch v�hradn� z v�chodn� Asie a z�padn� ��sti Severn� Ameriky. Botanicky pat�� do �eledi cyp�i�ovit�ch a vyzna�uje se jemnou stavbou v�tv�, �upinovit�mi listy a v�raznou variabilitou tvar� i barev, kter� z n�j u�inila jeden z nejd�le�it�j��ch rod� okrasn�ch jehli�nan� v�bec. Prvn� v�deck� popis rodu publikoval Stephan Ladislaus Endlicher (1804�1849) v prvn� polovin� 19. stolet�, v dob�, kdy se Evropa za�ala intenzivn� seznamovat s fl�rou D�ln�ho v�chodu. Fosiln� n�lezy nazna�uj�, �e p�edkov� dne�n�ch cyp�i�k� byli roz���eni mnohem ���eji ne� dnes, a rod tak p�edstavuje dal�� z p��klad� d�evin, kter� p�e�ily v�razn� klimatick� zm�ny v omezen�ch refug�ch.
Tento druh cyp�i�ku je mil��kem mezi jehli�nany. Poch�z� se ze Severn� Ameriky (Alja�ka, Britsk� Kolumbie) a �esky se jmenuje nutka nebo nutkajsk�. Sv�m nenapodobiteln�m tvarem p�ipom�n� strom se zelen�m z�vojem na prohnut�ch v�tv�ch. Jeho genetick� za�azen� je st�le pon�kud rozporupln�, proto�e klu�ina je trochu do v�tru a velmi ochotn� se k��� se v��m, co jde kolem. Nen� tud� divu, �e jeho historie za�ila doby se jm�nem prav�ho cyp�i�e cupressus, pozd�ji se mu ��kalo xanthocyparis, nyn� chamaecyparis, ale dost botanik� se domn�v�, �e by to m�l b�t callitropsis, tak�e se v budoucnu je�t� m�me na co t�it.
Cyp�i�ek nutkajsk� a jeho odr�da Pendula je mil��kem mezi jehli�nany. Poch�z� se ze Severn� Ameriky (Alja�ka, Britsk� Kolumbie) a �esky se jmenuje nutka nebo nutkajsk�. Sv�m nenapodobiteln�m tvarem p�ipom�n� strom se zelen�m z�vojem na prohnut�ch v�tv�ch. Jeho genetick� za�azen� je st�le pon�kud rozporupln�, proto�e klu�ina je trochu do v�tru a velmi ochotn� se k��� se v��m, co jde kolem. Nen� tud� divu, �e jeho historie za�ila doby se jm�nem prav�ho cyp�i�e cupressus, pozd�ji se mu ��kalo xanthocyparis, nyn� chamaecyparis, ale dost botanik� se domn�v�, �e by to m�l b�t callitropsis, tak�e se v budoucnu je�t� m�me na co t�it.
Tvo�� prov�zkovit� v�tvi�ky poset� �upinat�mi jehlicemi st�edn� zelen� barvy s m�rn� modrozelen�m n�dechem. V�tve jsou malebn� prohnut� a nov� p��r�stky sv�en� stejn� jako termin�l, kter� se nap��m� a� s v�kem, tak�e k mlad�m d�evin�m doporu�ujeme st�edovou oporu. Roste pom�rn� rychle a v dosp�losti o�ek�vejte v��ku kolem 6 a� 10 metr�, nebo jej m��ete pro udr�en� velikosti zjara st��hat, ale za n�kolik let v�s to p�estane bavit. V parc�ch a arboretech, kde m� neomezen� prostor na ko�eny, m��e jeho velikost b�t a� dvojn�sobn�.
Posledn� revize 10-01-2008, 08-09-2019.
P�esto�e roste pomalu, v dosp�losti je t�eba po��tat s v��kou kolem 6 a� 10 metr�, nebo jej m��ete st��hat - na pravideln� jarn� z�st�ih dob�e reaguje v�t�� hustotou. V parc�ch a arboretech, kde m� neomezen� prostor na ko�eny, m��e jeho velikost b�t a� dvojn�sobn�. Je tolerantn� v��i v�em typ�m p�d, ale nejl�pe mu vyhovuj� vlh��, m�rn� kysel�, hum�zn� p�dy. Nesn�� zne�i�t�n� ovzdu�� uprost�ed m�st. Pln� mrazuvzdorn� do -34�C.
.jpg)
