Rudbeckia hirta 'CHEROKEE SUNSET' rudb�kie srstnat�
Rudbeckia
Rod Rudbeckia pat�� do �eledi hv�zdnicovit�ch a zahrnuje zhruba dvac�tku druh� roz���en�ch p�ev�n� ve v�chodn� a st�edn� ��sti Severn� Ameriky. Jsou to rostliny typick� pro m�sta sv�tl� a jakkoli naru�en�: pr�rie, okraje les�, ��dk� savany, n�spy, m�sta po po��rech i opu�t�n�, nezal�van� pozemky. V�echny druhy spojuje stavba �boru s �irok�mi jazykovit�mi kv�ty v odst�nech �lut�, oran�ov� a hn�d� a tmav�m, �asto vypoukl�m ter�em slo�en�m z drobn�ch trubkovit�ch kv�tk�. Rod popsal Carl Linn� v roce 1753 a pojmenoval jej po dvou �v�dsk�ch p��rodov�dc�ch, Olofu Rudbeckovi star��m (1630�1702) a mlad��m (1660�1740), kte�� st�li u zrodu botanick�ho v�zkumu v Uppsale. V minulosti panovala nejistota v tom, kam n�kter� druhy za�adit � ��st autor� je p�esouvala mezi Rudbeckia, Echinacea a Ratibida kv�li podobn� stavb� ter�e. Modern� studie v�ak potvrdily, �e Rudbeckia tvo�� samostatnou, dob�e vymezenou v�vojovou linii, kter� se stala jedn�m ze symbol� severoamerick�ch travinn�ch ekosyst�m�.
Rudbeckia hirta, rudb�kie srstnat�, je severoamerick� �slune�n� tula�ka�, kter� roste tam, kde je sv�tlo, teplo a p�da, je� sice rychle prosakuje, ale �pln� nevysych�. Linn� ji popsal v roce 1753 a pojmenoval po sv�m u�iteli Olofu Rudbeckovi (1630�1702), l�ka�i a botanikovi, jeho� rodina se pozd�ji propojila i s Alfredem Nobelem. Je to vlastn� kr�sn� symbolika: Rudbeck se sna�il propojit botaniku s l�ka�stv�m a rostlina nesouc� jeho jm�no byla v domovin� pou��v�na pr�v� jako l��ivka � ko�enov� odvary slou�ily proti nachlazen�, bolestem u�� i p�i u�tknut� hadem. Jej� p�irozen� are�l sah� od jihu Kanady p�es v�t�inu USA a� po severn� Mexiko a v�ude tam ji najde� na oslun�n�ch louk�ch, n�sp�ch a okraj�ch les�. Do Evropy dorazila v 19. stolet� a rychle se zabydlela � v �esku byla ve voln� p��rod� zaznamen�na u� v roce 1873. U n�s se �asto p�stuje jako kr�tkov�k� trvalka nebo jednoletka, ale d�ky spolehliv�mu p�es�v�n� p�sob�, jako by na stanovi�ti �ila cel� generace. Venkovsk� zahrady, parky i ve�ejn� zele� ji p�ijaly s otev�enou n�ru��, proto�e jej� kv�ty p�in�ej� slune�n� akcent od p�lky l�ta a� do podzimu a dok�ou rozz��it i trvalkov� z�hon konce sezony, kde v�t�ina ostatn�ch druh� u� vykonalo svou slu�bu.
Cherokee Sunset je p�ekr�sn� pestrobarevn� sm�s rudb�kie srstnat�, kter� vyhr�la n�kolik cen v�etn� d�le�it� All America Selections v roce 2002, co� je ocen�n� nikoli pouze za kr�su, ale hlavn� za spolehlivost v p�stov�n� a zdrav�. Vy�lechtili v Thompson&Morgan. Kv�ty maj� pr�m�r od 8 a� do neuv��iteln�ch 12 cm a krom toho, �e jsou v mnoha barv�ch, li�� se i tvarem � n�kter� jsou t�m�� jednoduch� jako velk� kopretina, jin� polopln� i hust� plnokv�t� jako ji�ina �i pampeli�ka. Barvy o�ek�vejte syt�, v odst�nech zlat�, jantarov� oran�ov�, mahagonov� �erven�, ka�tanov� hn�d� a dokonce i tmav� �okol�dov� hn�d� � mno�� se semeny, d�ky �emu� je ka�d� rostlina jin�. Listy jsou �zce ov�ln�, srstnat�, st�edn� zelen� a zdrav�. Stonky jsou vzp��men�, v�t�inou dob�e stoj� i bez opory a dosahuj� v��ky kolem 60-70 cm.
Rudb�kie srstnat� se zaslou�en� vysazuje mezi trvalky ran�j��ho kveten�, aby prosv�tila z�hony i ve druh� p�lce l�ta. Nejl�pe vynikne ve spole�nosti rostlin z podobn�ho prost�ed� � pr�rijn�ch typ�, jako jsou vy���, ale jemn� tr�vy (metlice, bezkolenec, kavyl), t�apatkovky, spor��e, sv��kovce, �anty, dra��ky, astry, nev�stin z�voj a t�eba i m�ky, kter� skv�le vyst��d�. Hod� se do pestr�ch venkovsk�ch i jednodruhov�ch modern�ch v�sadeb, do p��rodn�ch zahrad, kde si u��v�me v�ely, mot�ly a dal�� opylova�e, i do m�stsk� zelen�, proto�e sn�� horko, v�tr i v�ce sucha. V monov�sadb�ch vytv��� v�razn�, t�m�� festivalov� efekt, ale stejn� dob�e funguje i jako solit�rn� akcent mezi jemn�j��mi trvalkami. D�ky dlouh� v�dr�i kv�t� je v�born� i k �ezu � ve v�ze dr�� d�le ne� v�t�ina jin�ch rudb�ki�. V kombinaci s travami a pozdn�mi trvalkami dok�e vytvo�it jeden z nejp�sobiv�j��ch obraz� pozdn�ho l�ta.
Posledn� revize 11-07-2019;06-06-2026
Rudb�kie srstnat� je botanicky kr�tkov�k� trvalka nebo dvouletka, kter� se v na�ich podm�nk�ch chov� sp�e jako jednoletka a dlouhodob� se udr�uje hlavn� d�ky samov�sevu, nikoli skute�nou �ivotnost� mate�n�ch rostlin. Nejl�pe prosp�v� na pln�m slunci v propustn�, lehk� a� st�edn� t�k� p�d�, kter� nez�st�v� p�es zimu mokr�, proto�e p�emok�en� je pro ni hor�� ne� sucho. Po ujmut� sn�� kr�tkodob� sucho dob�e, ale extr�mn� chud� p�s�it� p�dy vedou k slab�mu r�stu i kveten�. Miluje horko. Hnojen� nevy�aduje, proto�e p�ebytek dus�ku zp�sobuje bujn�, ale m�kk� r�st a m�n� kv�t�. Odkvetl� �bory lze odstra�ovat pro prodlou�en� kveten�, ale ��st je nutn� ponechat k dozr�n� semen, jinak v�sadba b�hem jedn� �i dvou sez�n zanikne. P�stov�n� v n�dob�ch je mo�n� jen kr�tkodob�, proto�e rostliny rychle vy�erpaj� substr�t a n�doby v zim� promrzaj�. Zjara pozor na slim�ky � ti dok�ou po�kodit ve�ker� nov� listy natolik, �e rostlina zesl�bne a uhyne. Mrazuvzdornost se pohybuje mezi -29 a� -34 �C.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)

.jpg)

