Laburnum × watereri 'VOSSII' �t�d�enec, zlat� d隝
Laburnum
Rod Laburnum, �t�d�enec, tvo�� malou skupinu evropsk�ch d�evin, kter� se v p��rod� vyskytuj� p�edev��m ve st�edn� a ji�n� Evrop� na kamenit�ch, slunn�ch svaz�ch a v ��dk�ch horsk�ch les�ch. Pat�� sem jen n�kolik druh�, co� je v r�mci bobovit�ch pom�rn� neobvykl�, a fosiln� n�lezy jsou vz�cn�, tak�e se p�edpokl�d�, �e rod pro�el v�vojem v relativn� stabiln�ch, izolovan�ch oblastech. V �esk�m prost�ed� se Laburnum tradi�n� ozna�uje jako zlat� d隝, co� je jm�no, kter� se v�ak �asto myln� pou��v� i pro forsythii. Ta se botanicky spr�vn� naz�v� zlatice a s rodem Laburnum nem� nic spole�n�ho. Historie n�zvoslov� �t�d�enc� je pln� drobn�ch spor�, proto�e oba hlavn� druhy jsou si podobn� a jejich znaky se p�ekr�vaj�, co� v 18. a 19. stolet� vedlo k nejasnostem v ur�ov�n�. Prvn� botanick� popisy rodu vznikaly v dob�, kdy se evropsk� botanika teprve sjednocovala, a r�zn� auto�i se li�ili v tom, kter� znaky pova�ovat za ur�uj�c�. Pr�v� tato nejednozna�nost pozd�ji p�ipravila p�du pro rozpozn�n� hybridn�ch rostlin, kter� se objevovaly v oblastech, kde se oba druhy p�irozen� p�ekr�vaj�.
Hybridn� druh Laburnum � watereri vznikl p�irozen�m k��en�m �t�d�ence alpsk�ho a �t�d�ence odvisl�ho v oblastech, kde se oba druhy setk�vaj�, zejm�na v ji�n�m �v�carsku a severn� It�lii. Poprv� jej popsal n�meck� botanik Leopold Dippel (1827�1914) v roce 1893, kdy� si v�iml rostlin, kter� nesly znaky obou rodi�� a z�rove� vytv��ely neobvykle dlouh� hrozny kv�t�. Hybrid se rychle stal obl�ben�m, proto�e spojuje lehkost koruny, pevnost v�tv� a bohat� kveten�, kter� p�esahuje mo�nosti obou rodi�ovsk�ch druh�. �t�d�ence byly v Evrop� v�dy spojeny s jarem a slavnostmi, jejich p�evisl� hrozny p�ipom�naly z�v�sy nebo kor�lky a �asto se vysazovaly u dom� jako symbol hojnosti. V Brit�nii se hybrid stal z�kladem pro slavn� �t�d�encov� tunely, kter� dodnes p�itahuj� n�v�t�vn�ky botanick�ch zahrad. Laburnum � watereri je cen�n� i proto, �e tvo�� m�n� lusk� ne� �ist� druhy, co� sni�uje riziko kontaktu s jedovat�mi semeny a �in� jej vhodn�j��m pro zahrady, kde se pohybuj� d�ti nebo dom�c� zv��ata. N�kdy je d�ky podobnosti hroznovit�ho kv�tenstv� rovn� myln� pova�ov�n za �lutokv�tou vist�rii.
Odr�da Vossii je nejzn�m�j�� a nejp�stovan�j�� �t�d�enec v�bec, a to d�ky sv�m mimo��dn� dlouh�m, a� 50 cm p�evisl�m hrozn�m, kter� v pln�m kv�tu vytv��ej� efekt zlat�ho vodop�du. Kv�ty jsou syt� �lut�, jemn� von� a tvo�� se velmi bohat�, mnohem v�ce ne� u obou rodi�� a objevuj� se na p�elomu kv�tna a �ervna. Odr�da tvo�� jen m�lo lusk�, co� je praktick� v zahrad�ch, kde se pohybuj� d�ti nebo dom�c� zv��ata. Z�rove� to omezuje invazivitu, kter� je typick� pro druh L. anagyroides. Listy jsou troj�etn�, jemn� zelen�, mlad� letorosty maj� sv�� barvu a star�� d�evo p�ech�z� do hn�dozelen�ch t�n�. Koruna je v�zovit� a p�sob� jako �t�hl� p�smeno Y, v�tve se ve v��ce kolem 1,5 m rozkl�daj� do stran a vytv��ej� lehkou, pr�svitnou architekturu, kter� p�sob� elegantn� i mimo obdob� kv�tu. Vossii vznikla v r�mci �lecht�n� Watererovy �kolky v Anglii, kter� se v 19. stolet� proslavila v�b�rem okrasn�ch d�evin, a jej� jm�no odkazuje na jednu z lini� t�to �kolky. Odr�da se stala symbolem �t�d�enc� a dodnes je pova�ov�na za nejspolehliv�j�� volbu pro zahrady i ve�ejnou zele�.
�Vossii� je ide�ln� pro vytv��en� oblouk�, pergol a pr�chod�, proto�e jeho dlouh� hrozny vyniknou p�i veden� po konstrukci a vytv��ej� efekt, kter� se v jin�ch rodu Laburnum jen t�ko dosahuje. V men��ch zahrad�ch p�sob� nejl�pe jako solit�r, kde m��e rozvinout svou �irokou korunu a st�t se jarn� dominantou. Skv�le se kombinuje s ke�i, kter� kvetou o n�co pozd�ji, nap��klad s tavoln�ky nebo �e��ky, proto�e jejich kv�ty navazuj� na zlat� efekt �t�d�ence a prodlu�uj� jarn� sez�nu. V p��rodn� lad�n�ch zahrad�ch se hod� k b��z�m, kter� maj� podobn� lehkou strukturu v�tv�. V oblastech s m�rn�j��m jarem (chladn�j��m ne� v �esku a Slovensku), kvete obzvl bohat�, proto�e stabiln� teploty, vlhk� jaro a minim�ln� �ez podporuj� tvorbu dlouh�ch hrozn�, kter� neodkv�taj� tak rychle pod palbou hork�ho na�eho jarn�ho slunce.
Posledn� revize 18-01-2009; 01-07-2026
V Brit�nii se �t�d�ence �asto vedou tak, aby vytvo�ily siln�, t�m�� hol� v�tve, ze kter�ch na ja�e vyr�staj� dlouh� hrozny p��mo z d�eva. Dosahuje se toho c�len�m odstra�ov�n�m v�t�iny later�ln�ch v�tv� po odkv�tu nebo v pozdn�m l�t�, kdy u� je jasn�, kter� v�hony jsou perspektivn�. Rostlina pak investuje energii do hlavn�ch v�tv� a na jejich povrchu vytv��� kr�tk�, siln� v�r�stky, kter� se b�hem l�ta m�n� v kv�tn� pupeny. Tento zp�sob tvarov�n� je vhodn� p�i veden� p�es oblouk nebo pergolu, proto�e umo��uje vytvo�it �istou, pevnou kostru a z�rove� podpo�it tvorbu dlouh�ch hrozn�. D�le�it� je pracovat postupn� a nikdy neprov�d�t plo�n� zkracov�n� v�ech v�tv�, aby se neodstranily budouc� kv�tn� pupeny.
�t�d�ence vy�aduj� slunn� stanovi�t� a dob�e propustnou, sp�e neutr�ln� a� z�saditou p�du. Nesn�ej� trvale zamok�en� podm�nky, proto�e p�emok�en� ko�en� omezuje tvorbu kv�tn�ch pupen� a vede k slab�mu kveten�. Nejl�pe rostou tam, kde je jaro dlouh�, vlhk� a bez prudk�ch teplotn�ch v�kyv�, proto�e stabiln� po�as� podporuje vznik dlouh�ch hrozn�. V n�dob�ch se p�stov�n� nedoporu�uje, proto�e rostlina pot�ebuje prostor pro ko�enov� syst�m. V�echny ��sti rostliny jsou jedovat�. Mrazuvzdornost podle ov��en�ch americk�ch zdroj� dosahuje cca -29 �C.
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)

