Paulownia fortunei 'Minfast' FAST BLUE® paulovnie Fortuneova
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Paulownia
Pavlovnie Fortuneova poch�z� z ��ny a Taiwanu a v angli�tin� se j� ��k� b�l� pavlovnie. Kv�ty tohoto druhu jsou toti� velmi sv�tl� - zevnit� kr�mov� s na�loutl�m hrdlem a svrchu pouze slab� lila fialov�. Mezi t�mito rostlinami byla vyselektov�na odr�da, kter� si zachov�v� tvarov� a velikostn� vlastnosti druhu, ale kvete podobn� jako pavlovnie plstnat� tedy modrofialov�. Jmenuje se FAST BLUE® a poch�z� z francouzsk� �kolky Minier z roku 2000.
PavlovnieFAST BLUE®, registrovan� jako "Minfast", je �zce pyramid�ln� a� t�m�� sloupovit� rostouc� druh pavlovnie Fortuneovy s atraktivn�mi kv�ty. Ty se objevuj� neuv��iteln� ji� v prvn�m roce, pokud je roubovan�, a oproti pavlovnii plstnat� vykv�taj� o jeden a� dva t�dny d��ve. Jsou �iroce trubkovit�, tvarem podobn� n�prstn�ku, maj� syt� lila nafialov�lou barvu zven�� a zevnit� jsou kr�mov� b�l� se �lut�m hrdlem. Jsou uspo��dan� ve vzp��men�ch, patrovit�ch, hust�ch lat�ch o v��ce a� 30 cm, kv�t vedle kv�tu. P��jemn� sladce von�. Kvete ka�doro�n�, ale ob rok je kveten� mohutn�j��. Pouze pokud je studen� a kr�tk� sez�na, mohou stromy na jeden rok kv�ty t�m�� vynechat.
Listy jsou srd�it�, v dosp�losti kolem 20 cm �irok�, na mlad�ch rostlin�ch mohou b�t a� dvojn�sobn�, st�edn� zelen� svrchu, zespodu sv�tlej�� a siln� chloupkat�. Mlad� pavlovnie rostou rychle a pokud je chcete p�stovat v�lu�n� pro obrovsk� listy, doporu�ujeme �asn� zjara, po nebezpe�� siln�ch mraz�, zakr�tit v�echny v�tve na 2-3 pupeny. T�m podpo��te bujn� r�st dlouh�ch v�tv� s velk�mi listy, ale nepokvetou. Jakmile dob�e zako�en�, r�st se v�razn� zpomal� - podobn� jako u magn�li� - a za�nou tvo�it mno�stv� kr�tk�ch letorost� s poupaty na ka�d� v�tvi. Stromy maj� kompaktn�j�� koruny ne� pavlovnie plstnat� a ke�e jsou vzp��men�.
Posledn� revize 28-03-2007; 11-02-2016
Pavlovnie pot�ebuje hlubokou, �rodnou zem, pln� slunce a pokud mo�no v�h�evnou polohu. Dok�e se proko�enit i tu��� zem� a j�lem, ale nesm�te ji v prvn�ch letech utopit v nepropustn� p�d�. N�kter� zku�enosti poukazuj� na pH p�dy, kter�, kdy� je z�sadit�, rostlin� pom��e k r��ov�j��m kv�t�m a kysel� k mod�ej��m, ale je�t� jsme to neov��ili. Ka�dop�dn� ko�enov� syst�m je hlubok� a nem� tendenci nadzved�vat dla�by a podezd�vky. P�i v�sadb� strom� je nutn� siln� opora, ne� dob�e zako�en�, n�kdy na d�le ne� standardn� 3 roky. V tuh�ch zim�ch na otev�en�ch prostranstv�ch m��e poupata po�kodit mr�z, proto je dobr� se podobn�m lokalit�m vyhnout. Vyzr�l� a stromov� kusy jsou spolehliv� mrazuvzdorn�, mlad� rostliny mohou b�t n�chyln�j�� na siln� mr�z, pokud nemaj� zral� d�evo. Pom��e jim nijak je nehnojit a na konci l�ta pou��t p��pravky na vyzr�v�n� d�eva. Mrazuvzdorn� do cca -25�C.
