Veronica × media 'Alllove' FIRST LOVE® rozrazil prost�edn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Veronica
Rod rozrazil � Veronica pat�� k nejpo�etn�j��m a z�rove� nejrozmanit�j��m skupin�m kvetouc�ch rostlin m�rn�ho p�sma. Zahrnuje n�kolik stovek druh� roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od alp�nsk�ch luk p�es lesn� podrosty a� po such� stepi a pob�e�n� sk�ly. Botanicky byl rod pops�n v 18. stolet� Carlem Linn�m, kter� p�evzal u� zaveden� jm�no spojen� s legendou o svat� Veronice. Ta podala Je��ovi b�hem jeho t�k� pouti do Golgoty kousek pl�tna, j�m� si mohl set��t pot a krev z obli�eje. Na l�tce se m�l z�zra�n� otisknout jeho obraz, takzvan� vera icon, tedy �prav� obraz�, a pr�v� tento motiv v�rn�ho, necht�n�ho otisku skute�nosti se v p�edmodern� botanice symbolicky p�enesl i na rozrazily, jejich� drobn�, jasn� vykreslen� kv�ty byly vn�m�ny jako dob�e �iteln� a nevy�aduj�c� p�ikr�len�.
Veronica x media je p�irozen� mezidruhov� hybrid vznikl� k��en�m rozrazilu klasnat�ho (V. spicata) a rozrazilu dlouholist�ho (V. longifolia) tam, kde se oba druhy v p��rod� setk�vaj�. Botanick� jm�no zavedl n�meck� botanik Carl Ernst August Weihe (1779�1834), kter� jako prvn� tento opakuj�c� se �kaz popsal. Zat�mco V. spicata poch�z� ze such�ch luk a tvo�� ni���, kompaktn�j�� trsy, V. longifolia roste na vlh��ch stanovi�t�ch a je vy���, s del��mi a bohat��mi kv�tn�mi klasy. Hybridn� skupina Veronica x media si z obou rodi�� bere to nejlep��: st�edn� v��ku, pevn�, nepovaluj�c� se habitus, v�razn� vertik�ln� efekt v z�honu a dlouh� obdob� kveten�, d�ky �emu� se stala obl�benou sou��st� evropsk�ch zahrad u� od 19. stolet�.
M��e existovat poeti�t�j�� jm�no pro trvalku ne� FIRST LOVE � Prvn� l�ska? P�esn� tak se jmenuje tento modern� kultivar rozrazilu prost�edn�ho, kter� na prvn� pohled zaujme syt� purpurov� r��ov�mi kv�ty. Barva je tak intenzivn�, jako by n�kdo na konce stonk� p�ipevnil drobn� r��ov� neony, je� od �svitu do soumraku prosv�t� cel� z�hon. Kv�tenstv� jsou o n�co krat�� ne� u rozrazilu klasnat�ho, obvykle 10 a� 15 cm, zato hust�, pevn� a s jemn� vych�lenou �pi�kou, kter� rostlin� dod�v� lehce rozmarn� v�raz. Listy jsou �iroce kopinat�, p�i okraj�ch pilovit� a tmav� zelen�, tak�e vytv��ej� v�razn� kontrast k jasn�m kv�t�m. Odr�da si zachov�v� kompaktn�, st�edn� vysok� habitus typick� pro hybridn� skupinu Veronica x media, ale p�sob� pln�ji a barevn� v�razn�ji ne� oba rodi�ovsk� druhy. Vy�lechtil ji nizozemsk� p�stitel Wilhelmus van den Hoogen a roku 2010 byla zaps�na pod patentem PP21478.
Rozrazil FIRST LOVE v zahrad� nab�dne sytou letn� barvu, kter� v z�honu sv�t�, proto se �asto st��d� s jarn�mi trvalkami, kter� v dob� jej�ho kveten� jsou ji� odkvetl� a maj� jen listovou hmotu. Dob�e vynikne mezi rostlinami s jemn�j��mi t�ny, kter� jej� r��ovou zklidn� � t�eba s kakostem krvav�m, �antou, nebo t�apatkovkou nachovou. V modern�j��ch v�sadb�ch se dob�e sn�� s travinami, nap��klad s men��mi odr�dami metlice nebo ost�icemi s ten��mi listy, kter� nenaru�� rytmus cel�ho z�honu. Ale dal��ch kombinac� se nab�z� nep�ebern� mno�stv�. D�ky pevn�mu r�stu se hod� i do �zk�ch z�hon� a p�edzahr�dek, kde je pot�eba rostlina, kter� dr�� tvar a nepoleh�.
Posledn� revize 30-06-2017; 19-07-2020; 28-12-2025
Hybridy Veronica � media pat�� k nejspolehliv�j��m letn�m trvalk�m m�rn�ho p�sma a nevy�aduj� ��dnou zvl�tn� p��i. Nejl�pe rostou na pln�m slunci, ale snesou i lehk� polost�n, pokud maj� dostatek sv�tla alespo� p�l dne. Vyhovuje jim propustn�, m�rn� vlhk� p�da, kter� v l�t� �pln� nevysych�, a na ja�e ocen� tenkou vrstvu kompostu. Po prvn�m kveten� je vhodn� odstranit odkvetl� kv�tenstv�, proto�e t�m podpo��te dal�� vlnu kv�t� a udr��te trs kompaktn�. V n�dob�ch je lze p�stovat jen kr�tkodob�, proto�e rychle vy�erpaj� prostor a h��e sn�ej� p�esu�en�. V�tr jim nevad�, stonky jsou pevn� a nepovaluj� se. Rostlina nen� jedovat� ani alergenn� a v na�ich podm�nk�ch spolehliv� p�ezimuje bez jak�koli ochrany. Mrazuvzdornost se u jednotliv�ch odr�d m��e m�rn� li�it, ale hybridn� skupina jako celek sn�� zimn� minima kolem �34 �C.
