Veronica longifolia 'LILAC FANTASY' rozrazil dlouholist�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Veronica
Rod rozrazil � Veronica pat�� k nejpo�etn�j��m a z�rove� nejrozmanit�j��m skupin�m kvetouc�ch rostlin m�rn�ho p�sma. Zahrnuje n�kolik stovek druh� roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od alp�nsk�ch luk p�es lesn� podrosty a� po such� stepi a pob�e�n� sk�ly. Botanicky byl rod pops�n v 18. stolet� Carlem Linn�m, kter� p�evzal u� zaveden� jm�no spojen� s legendou o svat� Veronice. Ta podala Je��ovi b�hem jeho t�k� pouti do Golgoty kousek pl�tna, j�m� si mohl set��t pot a krev z obli�eje. Na l�tce se m�l z�zra�n� otisknout jeho obraz, takzvan� vera icon, tedy �prav� obraz�, a pr�v� tento motiv v�rn�ho, necht�n�ho otisku skute�nosti se v p�edmodern� botanice symbolicky p�enesl i na rozrazily, jejich� drobn�, jasn� vykreslen� kv�ty byly vn�m�ny jako dob�e �iteln� a nevy�aduj�c� p�ikr�len�.
Rozrazil dlouholist� (Veronica longifolia) je na�e dom�c� � evropsk� trvalka, botanicky poprv� popsan� v roce 1753. Pat�� k typick�m rostlin�m vlhk�ch luk a ���n�ch niv st�edn� a severn� Evropy, kde po stalet� tvo�il p�irozenou sou��st hospod��sk� krajiny. Na louk�ch byl cen�n� jako stabiln�, dlouhov�k� trvalka, kter� sn�ela pravideln� se�en� a z�rove� poskytovala potravu opylova��m v obdob� vrcholn�ho l�ta, kdy u� mnoho jin�ch lu�n�ch druh� odkvetlo. Jeho v�razn� klasovit� kv�tenstv� pat�� k obl�ben�m zdroj�m nektaru pro �mel�ky, samot��sk� v�ely i mot�ly a dodnes je pova�ov�n za indik�tor zachoval�ch, druhov� bohat�ch luk. Do Severn� Ameriky se dostal ne�mysln�, zejm�na prost�ednictv�m osiva a sena dov�en�ho z Evropy v pr�b�hu 19. stolet�. P�esto�e v n�kter�ch oblastech severov�chodu a st�edoz�padu USA dok�zal kr�tkodob� zdom�cn�t na vlh��ch stanovi�t�ch, nikdy se nechoval invazn� a jeho v�skyt z�st�v� rozpt�len� a lok�ln�. Pr�v� kombinace dobr� adaptability, ekologick� hodnoty a neinvazn�ho chov�n� z n�j v modern�m �lecht�n� u�inila jeden ze z�kladn�ch druh� pro k��en�, zejm�na s c�lem prodlou�it kveten� a zv�raznit kv�tenstv�.
Rozrazil Lilac Fantasy jsem poprv� uvid�l na za��tku sv� zahradnick� kari�ry, v pln�m kv�tu, v jednom p��m�stsk�m zahradnictv�, kde byli po jarn� sez�n� u� t�m�� �pln� vyprodan�. Jen na jedin�m stole z�stal shluk kv�tin��� s jednou kvetouc� trvalkou. Jej� klasy se jemn� pohupovaly ve v�tru a barva byla klidn�, p�esto p�ita�liv�. Mo�n� to bylo absenc� jin�ch kv�t� kolem, mo�n� jej�m nevyz�vav�m kouzlem, mo�n� mi bylo jednodu�e horko a necht�l jsem d�l bloudit tou vyprodanou pustinou � prost� jsem si ji zamiloval a �ekl si, �e j� d�m lep�� domov. Samoz�ejm� jsem koupil v�echny a na zahrad� jim vybral kr�sn� m�sto na pln�m slunci, vedle vlhkomiln�ch okrasn�ch trav a �echrav.
Lilac Fantasy je m�n� ok�zal�, p�esto velmi elegantn� odr�da rozrazilu dlouholist�ho. Od druh� poloviny �ervna se objevuj� bohat� v�tven� kv�tenstv� slo�en� z klas� vysok�ch a� 25 cm, botanicky p�esn�ji vrcholov�ch lat, ve sv�tle levandulov� modrav�m odst�nu s jemn�mi lila‑r��ov�mi odlesky. V dobr�ch podm�nk�ch dosahuj� stonky v��ky a� 70 cm, v b�n� zahradn� p�d� b�vaj� o n�co ni���. Listy jsou podlouhle kopinat�, zdrav�, 7�12 cm dlouh�, s jemn� pilovit�m okrajem. Rostlina vytv��� hust�, bohat� trs, kter� se s ka�d�m rokem p�irozen� rozr�st� a nab�v� na p�sobivosti. Pr�v� jej� klidn� vertik�ln� akcent d�l� z Lilac Fantasy ide�ln� dopln�k k ni���m nebo horizont�ln� rostouc�m trvalk�m a jemn�m tr�v�m, kde vynikne bez pot�eby v�razn�ch kontrast�. N�dhern� p�sob� ve spole�enstv� s kopretinami, japonsk�mi astrami nebo i �pol�ny, kter� d�ky pozd�j�� dob� kveten� p�irozen� vyst��d� a potkaj� se a� b�hem jejich druh�ho kveten�.
Posledn� revize 14-12-2016; 29-06-2017; 27-12-2025
Rozrazil dlouholist� pat�� k nen�ro�n�m a spolehliv�m trvalk�m, kter� se nejl�pe c�t� na slunn�m a� lehce p�ist�n�n�m stanovi�ti s dostatkem vl�hy v p�d�. Vyhovuj� mu hlub��, hum�zn� a rovnom�rn� vlhk� p�dy, snese v�ak i b�n� zahradn� podm�nky, pokud v l�t� zcela nevysychaj�. V su���ch poloh�ch ocen� ob�asnou z�livku, zejm�na v obdob� nasazov�n� kv�t�. Po hlavn�m kveten� je vhodn� odkvetl� stonky se��znout, ��m� se podpo�� tvorba nov�ch v�hon� a �asto i slab�� opakovan� kveten�. Rostlina je pln� mrazuvzdorn� do cca -34 �C a nevy�aduje zimn� ochranu; na jednom m�st� vydr�� dlouh� l�ta bez nutnosti p�esazov�n�, pouze star�� trsy je vhodn� po n�kolika letech zmladit d�len�m. Zvl�d� celoro�n� p�stov�n� ve venkovn�ch n�dob�ch s pravidelnou z�livkou
.jpg)
