Buddleja × weyeriana 'HONEYCOMB' mot�l� ke�, komule Weyerova
Buddleja
Rod Buddleja, komule, je botanicky pestr� a geograficky p�ekvapiv� �irok� skupina d�evin, kter� zahrnuje v�ce ne� 140 druh� roz���en�ch v Asii, Africe i obou Amerik�ch. D�ky v�voji na �ty�ech kontinentech v sob� nese neobvyklou variabilitu: od drobn�ch ke�� sotva p�esahuj�c�ch metr a� po stromy vysok� t�m�� t�icet metr�. P�esto�e dnes pat�� do �eledi krti�n�kovit�ch, jeho taxonomick� historie je spletit� � v minulosti byl �azen do Loganiaceae i do samostatn� Buddlejaceae, ne� se modern� systematika ust�lila na sou�asn�m pojet�. Jm�no rodu ud�lil Carl Linn� (1707�1778) na po�est anglick�ho botanika Adama Buddlea (1662�1715), a to na doporu�en� l�ka�e a sb�ratele Williama Houstouna (1695�1733), kter� poslal prvn� exempl��e Buddleja americana z Karibiku do Anglie zhruba patn�ct let po Buddleov� smrti. Schopnost l�kat k��dlat� hmyz, zejm�na mot�ly, mu ve 20. stolet� vynesla p�ezd�vku mot�l� ke�. A�koli ��dn� druh nen� p�vodn� v Evrop�, pr�v� zde se komule staly jedn�mi z nejroz���en�j��ch okrasn�ch ke��. Druhy se li�� nejen vzhledem, ale i strategi� opylov�n�: americk� formy �asto vyvinuly dlouh� �erven� kv�ty p�izp�soben� kolib��k�m, zat�mco asijsk� druhy l�kaj� t�m�� v�lu�n� hmyz, pro kter� maj� spoustu nektaru po cel� l�to.
Hybrid Buddleja � weyeriana vznikl na p�elomu 19. a 20. stolet� v anglick�m hrabstv� Gloucestershire, kde hrab� John Christopher van de Weyer (1841�1910) experimentoval s k��en�m B. davidii a jihoamerick� B. globosa. �lo o odv�n� pokus � oba druhy poch�zej� z odli�n�ch kontinent�, maj� rozd�ln� tvar kv�tenstv�, jinou v�ni i r�stov� rytmus � ale pr�v� tato nesourodost dala vzniknout jedn� z nejv�znamn�j��ch kapitol okrasn�ho zahradnictv�. Van de Weyer pracoval v dob�, kdy se britsk� zahrady nad�en� otev�raly exotick�m rostlin�m, a komule byly tehdy novinkou, kter� slibovala barvu, v�ni i mot�ly. K��enec, kter� se mu poda�ilo z�skat, spojil dlouh� laty B. davidii s tepl�mi �lutooran�ov�mi t�ny B. globosa a vytvo�il zcela nov� typ komule � s barvami, kter� v rodu do t� doby neexistovaly. Prvn� rostliny se rychle roz���ily mezi sb�rateli a u� ve 20. letech 20. stolet� se objevily kultivary jako �Golden Glow� �i pozd�ji slavn� �Sungold�, kter� se staly ikonami zahrad s p��rodn�m charakterem. Buddleja � weyeriana tak p�edstavuje botanick� miln�k, kter� stoj� na pomez� dvou sv�t� � mezi chladnou eleganc� evropsk� komule Davidovy a sluncem proh��tou medovou v�n� jihoamerick� komule kulovit� � a jeho vznik je dal��m z kr�sn�ch p��b�h� zahradnick� historie.
Komule Honeycomb je asi nejjemn�j�� a nejsv�tlej�� varianta skupiny � weyeriana. Jej� kv�ty maj� tepl�, kr�mov� �lut� odst�n s lehk�m medov�m n�dechem, d�ky n�mu� laty p�ipom�naj� drobn� pl�stve � pr�v� odtud poch�z� jej� jm�no. Kv�tenstv� jsou bohat�, m�rn� zaoblen� a tvo�en� mno�stv�m drobn�ch kv�t�, kter� dohromady vytv��ej� jemn�j�� efekt ne� u syt� �lut�ho �Sungold�. Ke� roste st�edn� rychle a m� p�irozen� vzdu�n�, lehce rozevl�t� habitus; centr�ln� v�tve jsou pevn�, ale obvodov� v�hony se uvol�uj� a kv�tenstv� se vlastn� vahou m�rn� skl�n�j�. Opadav� listy jsou podlouhl�, st�edn� zelen�, na rubu lehce st��b�it�, co� zv�raz�uje sv�tl� t�n kv�t� a dod�v� ke�i m�kk�, t�m�� sametov� vzhled. Honeycomb kvete od �ervence do z��� a p�i pravideln�m odstra�ov�n� odkvetl�ch lat pokra�uje v kveten� a� do prvn�ch chladn�ch dn�. Odr�du uvedl na trh John Christopher van de Weyer ve Woodside v Anglii v roce 1927, tedy ve stejn�m roce jako �Sungold�, a od po��tku byla cen�na pro sv�j m�k��, kr�mov� odst�n, kter� v zahrad� p�sob� mimo��dn� harmonicky.
Posledn� revize 17-09-2016; 05-07-2026
Komule Davidova a jej� hybridy pat�� k nejvd��n�j��m ke��m pro slunn� zahrady, pokud maj� pln� slunce, teplo a dokonale propustnou p�du, kter� rychle osych�. Du�nat� ko�eny nesn�ej� p�emok�en� ani zimn� vlhko, proto je ide�ln� �t�rkovit� nebo p�s�it� substr�t, vyv��en� m�sto a st��dm� z�livka. Kvetou na letorostech aktu�ln�ho roku, tak�e se na ja�e �e�ou n�zko, obvykle na 20�40 cm lo�sk�ch v�tv�, co� podpo�� siln� v�tven� a velk� kv�tenstv�; b�hem sez�ny prosp�v� odstra�ov�n� odkvetl�ch lat. Hnojen� sta�� m�rn�, s d�razem na drasl�k, a nejv�t��m rizikem zimy nen� mr�z, ale mokro u ko�en�. Komule jsou v p��rod� kr�tkov�k�, ale p�i spr�vn� dren�i a jarn�m �ezu vydr�� mnoho let a kvetou od za��tku l�ta a� do podzimu.
Vzr�stn� odr�dy pot�ebuj� v�ce prostoru, hlub�� p�du a rychleji vysychaj�, ale snesou i velmi hlubok� jarn� �ez. Zakrsl� a kompaktn� kultivary maj� jemn�j�� ko�enov� syst�m, l�pe sn�ej� omezen� prostor a jsou vhodn�j�� i do v�t��ch n�dob, ale i u nich je nutn� perfektn� dren�, zimn� ochrana n�doby p�ed promrznut�m a letn� ochrana p�ed p�eh��v�n�m (��dn� plast). V n�dob�ch komule obecn� vy�aduj� v�t�� objem substr�tu, �ast�j�� hnojen� a pe�livou kontrolu vlhkosti. Mrazuvzdorn� jsou do cca -29 �C, ale v teplej��ch oblastech prosp�vaj� l�pe. Do chladn�j��ch region� vysazujte ji� star�� rostliny s vyzr�l�m d�evem.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)

