Prunus lusitanica 'ANGUSTIFOLIA' portugalsk� vav��n - ke�
Prunus
Rod Prunus je velmi obs�hl� a p�edev��m mimo��dn� rozmanit� � zahrnuje p�ibli�n� 350 druh�, kter� se od sebe mohou v�razn� li�it vzhledem i vyu�it�m. Jeho z�stupce najdeme od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po Severn� Ameriku. Pat�� sem jak okrasn� stromy a ke�e cen�n� pro bohat� a atraktivn� kveten�, tak ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� tak� st�lezelen� druhy, jejich� neopadav� listy hraj� d�le�itou roli zejm�na v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy v�t�ina ostatn�ch d�evin z�st�v� bez olist�n�. Nejzn�m�j��m z�stupcem t�to skupiny je bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus), poch�zej�c� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Druh�m, p�ekvapiv� je�t� mrazuvzdorn�j��m druhem je portugalsk� vav��n (Prunus lusitanica), kter� se v z�padn� Evrop� p�stuje ji� od konce 17. stolet�. Ve st�edn� a v�chodn� Evrop� se v�ak za�al c�len� uplat�ovat a� na p�elomu 20. a 21. stolet�, kdy byl poprv� zaveden do kultury a dlouhodob� testov�n v �esk�ch podm�nk�ch Milanem Havlisem kolem roku 2006. Od t� doby pat�� po pr�vu k nejz�sadn�j��m odoln�m st�lezelen�m druh�m pro zahrady a krajinu v na�em klimatu.
Prunus lusitanica byla p�vodn� pojmenovan� jako bobkovi�e� portugalsk�, ale v modern� etymologii se d�v� p�ednost jm�nu portugalsk� vav��n. Poch�z� z Lusitanie, co� je starov�k� ��msk� ozna�en� pro �zem� dne�n�ho Portugalska. Je to v�lu�n� evropsk� druh, jeho� p�irozen� v�skyt se poj� s atlantsk�mi svahy Pyrenejsk�ho poloostrova, jihoz�padn� Franci�, severn�m Marokem a ostrovy na z�pad� St�edomo�� � Azory, Madeira a Kan�rsk� ostrovy. Prvn� ucelen�j�� popis najdeme u� u Johanna Jacoba Dilleniuse (1684�1747) v Hortus Elthamensis z roku 1732, kde mapoval a ilustroval sb�rky vz�cn�ch a p�stovan�ch rostlin v zahrad� Jamese Sherarda v Elthamu, anglick�ho l�k�rn�ka a v�niv�ho amat�rsk�ho botanika a sb�ratele. Av�ak z je�t� star��ch z�znam� v�me, �e v zahrad�ch se c�len� jako okrasn� i prakticky vyu�iteln� ke� p�stuje p�inejmen��m od roku 1648. Nutno dodat, �e dlouho trvalo, ne� byl jako druh ur�en p�esn� � �asto byl chybn� zam��ov�n s bobkovi�n�. D�ky sv� odolnosti, v�jime�n� eleganci i dlouhov�kosti se brzy stal jej�m rovnocenn�m partnerem ve st�lezelen�ch v�sadb�ch. Zat�mco dnes jej v zahrad�ch potk�te �asto, ve voln� p��rod� je sp� vz�cn� � divok� porosty jsou roztrou�en� v izolovan�ch kaps�ch, maj� zvl�tn� genetickou hodnotu a v n�kter�ch m�stech jsou p�edm�tem lok�ln� ochrany.
Angustifolia je obl�ben� odr�da portugalsk�ho vav��nu cen�n� pro sv�j kompaktn�j�� r�st a u��� listy. Jej� listy jsou neopadav�, ko�ovit�, pevn�j�� ne� u botanick�ho druhu a m�rn� sev�en�, prot�hle eliptick�, 6�10 cm dlouh� a 1,5�3 cm �irok� a n�padn� leskl�. Hust� pokr�vaj� cel� pl rostliny a na ke�i p�sob� pevn� � nep�evisaj�. V �ervnu se objevuj� 15�25 cm dlouh�, �t�hl� hrozny slo�en� z drobn�ch, p�ti�etn�ch b�l�ch kv�tk�, otev�raj�c�ch se z dokonale kulat�ch b�l�ch poup�tek p�ipom�naj�c�ch perli�ky. P��jemn� von�. Po odkv�tu se tvo�� mal� tmav� peckovice, kter� l�kaj� pt�ky, zat�mco pro �lov�ka nejsou vhodn� ke konzumaci. Nezral�, tvrd� plody obsahuj� v semenech stopov� l�tky kyanidu, ale musely by b�t dokonale rozkous�ny, aby mohly b�t skute�n� �kodliv�. Na podzim a v zim� se barva mlad��ch v�tvi�ek m�n� v syt� nachovou a� purpurovou, ��m� ke�i dod� o barvu nav�c.
R�st Angustifolie je kolem 20�30 cm za rok, co� nevypad� jako mnoho, ale proto�e se nov� v�hony okam�it� bohat� v�tv�, i b�hem jednoho roku v�znamn� nabude na optick� hustot�. Habitus ke�e je p��sn� vzp��men�, ku�elovit� a� �zce vej�it� a obvykle dor�st� 3�5 m na v��ku a 2�4 m do ���ky. To z n� �in� vysoce obl�benou odr�du pro �iv� ploty, kter� jsou elegantn�, hust�, bez pr�zdn�ch m�st a spolehliv� olist�n� ji� od zem�, p�i�em� doporu�ujeme ke�e vysazovat 70 � 100 cm od sebe. Lze ji pou��t i jako kr�sn� solit�rn� st�lezelen� ke� do jak�hokoli typu zahrady a udr�ovat v po�adovan�m tvaru a velikosti �ezem. Portugalsk�mu vav��nu brzy v�znamn� s�l� kmeny, hlavn� jejich patky, tak�e u� za p�r let uk�e kr�sn�, siln� d�evo bl�e k zemi, �eho� se vyu��v� p�i tvarov�n� ke�� do atraktivn�ch v�cekmen�. Borka je �ed�, n�kdy s n�dechem b�ov�, sp�e hladk� a p��mo vyz�v� k pohlazen�.
Jej� p�vod sah� do konce 19. stolet�, kdy se v odborn� literatu�e objevily prvn� zm�nky o �zkolist� form� portugalsk�ho vav��nu. V roce 1892 popsal francouzsk� dendrolog �lie‑Abel Mouillefert (1845�1903) v knize Trait� des arbres et arbrisseaux rostlinu ozna�enou jako Myrtifolia, o rok pozd�ji pak n�meck� botanik Leopold Dippel (1827�1914) ve sv�m Handbuch der Laubholzkunde uvedl n�padn� podobnou, mo�n� i stejnou formu pod jm�nem Angustifolia. Vzhledem k mimo��dn� n�zk� variabilit� druhu se dnes v�t�ina odborn�k� p�ikl�n� k n�zoru, �e �lo o tent�� fenotyp nalezen� nez�visle dv�ma autory; p�esto se dodnes po sv�t� prod�vaj� miliony pravd�podobn� identick�ch rostlin pod dv�ma jm�ny, ani� by byla zve�ejn�na genetick� anal�za, kter� by tuto ot�zku definitivn� uzav�ela.
Posledn� revize 20-01-2009; 07-02-2026
Portugalsk� vav��n m� r�d hlubok� p�dy s dostatkem �ivin a vlhkosti, ale d�ky dlouh�m ko�en�m si dok�e po �ase naj�t �iviny i vl�hu t�m�� v�ude. Zem mus� b�t dob�e propustn� � nesn�� podm��en�. Po zako�en�n� v�born� zvl�d� dlouh� letn� sucha bez de�t� i horka ji�n� Evropy. P�esto mu d�l� l�pe vlhk� klima typick� pro Velkou Brit�nii, severoz�pad Evropy (st�ty Beneluxu) a ra�elini�tn� oblasti severn�ho N�mecka, kde vl�ha nav�c zajist� bohat�� olist�n�. V kysel� p�d� m� syt�j�� barvu list�, ale nen� to pro zdrav� r�st podm�nkou, pouze se vyhn�te siln� v�penit�m p�d�m. Mul�ov�n� pom�h� hlavn� mlad�m a nov� vysazen�m rostlin�m zadr�et vl�hu u ko�en� a ochr�nit je proti teplotn�m v�kyv�m v zim�. Mrazuvzdornost je vysok� � lep�� ne� u velkolist�ch bobkovi�n�, nebo� jeho ten�� listy um� l�pe hospoda�it s vodou v zim� a nejsou tak n�chyln� na dehydrataci a pop�len�. Dob�e zako�en�n� rostliny (cca 3-5 let po v�sadb�) zvl�dnou a� -27 �C. P�ihnojov�n� je mo�n�, ale nen� nutn�, ide�ln� je pou�it� mykorhizy p�i s�zen�. �ez je mo�n� za��tkem jara pro podporu v�tven� nebo v polovin� l�ta pro tvarov�n�. Zvl�d� i hlubok� zmlazovac� �ez do star�ho d�eva. Probl�mem m��e b�t p�emno�en� lalokonosec � p�i okusu list� zvolte vhodn� typ ochrany dle n�vodu zde.









Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)
.jpg)
