Prunus lusitanica 'VARIEGATA' portugalsk� vav��n, bobkovi�e� portugalsk�
Prunus
Rod Prunus je velmi obs�hl� a p�edev��m mimo��dn� rozmanit� � zahrnuje p�ibli�n� 350 druh�, kter� se od sebe mohou v�razn� li�it vzhledem i vyu�it�m. Jeho z�stupce najdeme od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po Severn� Ameriku. Pat�� sem jak okrasn� stromy a ke�e cen�n� pro bohat� a atraktivn� kveten�, tak ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� tak� st�lezelen� druhy, jejich� neopadav� listy hraj� d�le�itou roli zejm�na v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy v�t�ina ostatn�ch d�evin z�st�v� bez olist�n�. Nejzn�m�j��m z�stupcem t�to skupiny je bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus), poch�zej�c� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Druh�m, p�ekvapiv� je�t� mrazuvzdorn�j��m druhem je portugalsk� vav��n (Prunus lusitanica), kter� se v z�padn� Evrop� p�stuje ji� od konce 17. stolet�. Ve st�edn� a v�chodn� Evrop� se v�ak za�al c�len� uplat�ovat a� na p�elomu 20. a 21. stolet�, kdy byl poprv� zaveden do kultury a dlouhodob� testov�n v �esk�ch podm�nk�ch Milanem Havlisem kolem roku 2006. Od t� doby pat�� po pr�vu k nejz�sadn�j��m odoln�m st�lezelen�m druh�m pro zahrady a krajinu v na�em klimatu.
Prunus lusitanica byla p�vodn� pojmenovan� jako bobkovi�e� portugalsk�, ale v modern� etymologii se d�v� p�ednost jm�nu portugalsk� vav��n. Poch�z� z Lusitanie, co� je starov�k� ��msk� ozna�en� pro �zem� dne�n�ho Portugalska. Je to v�lu�n� evropsk� druh, jeho� p�irozen� v�skyt se poj� s atlantsk�mi svahy Pyrenejsk�ho poloostrova, jihoz�padn� Franci�, severn�m Marokem a ostrovy na z�pad� St�edomo�� � Azory, Madeira a Kan�rsk� ostrovy. Prvn� ucelen�j�� popis najdeme u� u Johanna Jacoba Dilleniuse (1684�1747) v Hortus Elthamensis z roku 1732, kde mapoval a ilustroval sb�rky vz�cn�ch a p�stovan�ch rostlin v zahrad� Jamese Sherarda v Elthamu, anglick�ho l�k�rn�ka a v�niv�ho amat�rsk�ho botanika a sb�ratele. Av�ak z je�t� star��ch z�znam� v�me, �e v zahrad�ch se c�len� jako okrasn� i prakticky vyu�iteln� ke� p�stuje p�inejmen��m od roku 1648. Nutno dodat, �e dlouho trvalo, ne� byl jako druh ur�en p�esn� � �asto byl chybn� zam��ov�n s bobkovi�n�. D�ky sv� odolnosti, v�jime�n� eleganci i dlouhov�kosti se brzy stal jej�m rovnocenn�m partnerem ve st�lezelen�ch v�sadb�ch. Zat�mco dnes jej v zahrad�ch potk�te �asto, ve voln� p��rod� je sp� vz�cn� � divok� porosty jsou roztrou�en� v izolovan�ch kaps�ch, maj� zvl�tn� genetickou hodnotu a v n�kter�ch m�stech jsou p�edm�tem lok�ln� ochrany.
Variegata je souhrnn� jm�no pro pana�ovan� formy portugalsk�ho vav��nu a nutno uznat, �e a� jsou st�le pom�rn� m�lo dostupn�, pat�� k nejobl�ben�j��m. Jejich hlavn� ozdobou jsou neopadav�, ko�ovit� listy s kr�mov�m a� b�lav�m pana�ov�n�m, kter� m��e m�t podobu jemn�ho okraje, nepravideln�ch sv�tl�ch mel�r� zasahuj�c�ch do plochy listu nebo �ir��ch, v�razn�j��ch lem�. Z�rove� se m��e v�razn� li�it i jejich tvar a velikost � od �iroce eliptick�ch a ploch�ch a� po u���, m�rn� pokroucen� �i puch��kat�. Pana�ov�n� nen� zcela st�l� a jeho intenzita, t�n i kontrast se mohou b�hem roku prom��ovat, �asto s jemn�m nar��ov�l�m n�dechem v chladn�j��ch obdob�ch.
R�st je obvykle pomalej�� a klidn�j�� ne� u zelenolist�ch forem; ke�e maj� kompaktn�j��, hust� v�tven� habitus a p�sob� kultivovan� i bez pravideln�ho �ezu. Kone�n� tvar i v��ka v dosp�losti z�vis� na konkr�tn� klonov� linii � nej�ast�ji jsou rostliny v�razn� pyramid�ln�, s n�padn�m patrov�n�m ve vy���m v�ku, mohou v�ak b�t i plo�e rozprost�en� s ov�lnou korunou. S p��chodem chladn�ho po�as� na podzim nav�c v�razn� �ervenaj� v�tve, kter� se vybarvuj� do syt� purpurov�ch t�n�; tento efekt je o to n�padn�j��, proto�e v�tve vystupuj� zpoza b�le probarven�ch list�. V�born� se kombinuj� s tmav� zelen�mi st�lezelen�mi ke�i, v�etn� jehli�nan�, kter� jejich kresbu je�t� v�ce zv�razn� a nab�dnou prosv�tlen� cel� kompozice. Ve srovn�n� se zelenolist�mi formami jsou n�ro�n�j�� na rovnom�rnou vlhkost a obvykle se u nich uv�d� i o n�co ni��� mrazuvzdornost.
P�vod vzniku Variegaty jako zahradnick� formy je v literatu�e dolo�en na po��tku 20. stolet�. V roce 1903 ji ve sv� dendrologick� p��ru�ce uv�d�j� Ludwig Beissner, Ernst Schelle a Hermann Zabel jako pana�ovanou formu Prunus lusitanica (nej�ast�ji ve tvaru f. variegata), ��m� potvrzuj� jej� existenci v evropsk� kultu�e ji� v t�to dob�. N�zev Variegata se v�ak nevztahuje k jedin�mu, jednotn�mu klonu, ale souhrnn� ozna�uje v�echny pana�ovan� formy portugalsk�ho vav��nu, kter� se dlouhodob� ���� zahradnickou prax�. A�koliv v��e uveden� auto�i tuto formu popisuj� jako kvetouc� d�evinu, kveten� je v praxi mimo��dn� vz�cn�. P�esto�e je k dispozici fotografick� dokumentace poupat na star��m ke�i z botanick�ho zdroje Trees and Shrubs Online (Anglie), otev�en� kv�ty jsme dosud na �iv�ch rostlin�ch nepozorovali a ani v dal��ch encyklopedick�ch �i jinak v�rohodn�ch zdroj�ch nejsou spolehliv� dolo�eny. Je proto pravd�podobn�, �e pana�ovan� klony kvetou pouze velmi slab� a nespolehliv�, nebo na dosp�l�ch rostlin�ch a kveten� tak nelze pova�ovat za jejich typick� ani ur�uj�c� znak.
Posledn� revize 15-11-2015; 07-02-2026
Portugalsk� vav��n m� r�d hlubok� p�dy s dostatkem �ivin a vlhkosti, ale d�ky dlouh�m ko�en�m si dok�e po �ase naj�t �iviny i vl�hu t�m�� v�ude. Zem mus� b�t dob�e propustn� � nesn�� podm��en�. Po zako�en�n� v�born� zvl�d� dlouh� letn� sucha bez de�t� i horka ji�n� Evropy. P�esto mu d�l� l�pe vlhk� klima typick� pro Velkou Brit�nii, severoz�pad Evropy (st�ty Beneluxu) a ra�elini�tn� oblasti severn�ho N�mecka, kde vl�ha nav�c zajist� bohat�� olist�n�. V kysel� p�d� m� syt�j�� barvu list�, ale nen� to pro zdrav� r�st podm�nkou, pouze se vyhn�te siln� v�penit�m p�d�m. Mul�ov�n� pom�h� hlavn� mlad�m a nov� vysazen�m rostlin�m zadr�et vl�hu u ko�en� a ochr�nit je proti teplotn�m v�kyv�m v zim�. Mrazuvzdornost je vysok� � lep�� ne� u velkolist�ch bobkovi�n�, nebo� jeho ten�� listy um� l�pe hospoda�it s vodou v zim� a nejsou tak n�chyln� na dehydrataci a pop�len�. Dob�e zako�en�n� rostliny (cca 3-5 let po v�sadb�) zvl�dnou cca -23 �C. P�ihnojov�n� je mo�n�, ale nen� nutn�, ide�ln� je pou�it� mykorhizy p�i s�zen�. �ez je mo�n� za��tkem jara pro podporu v�tven� nebo v polovin� l�ta pro tvarov�n�. Zvl�d� i hlubok� zmlazovac� �ez do star�ho d�eva.



Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.

































.jpg)






.jpg)
.jpg)



Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)
