Campsis radicans 'SERENA' k�ivou� ko�enuj�c�, truba� - pop�nav�
Campsis
Rod Campsis, k�ivou� nebo lidov� truba�, tvo�� jen dva druhy, ale oba maj� v sob� energii subtropick�ch li�n, kter� se b�hem evoluce nau�ily �plhat vzh�ru pomoc� drobn�ch vzdu�n�ch ko��nk� a op�rat se o k�ru strom� jako o p�irozen� �eb��ky. Pat�� do �eledi Bignoniaceae, skupiny zn�m� sv�mi trubkovit�mi kv�ty a �asto d�evnat�m pop�nav�m habitem. C. radicans poch�z� ze Severn� Ameriky, zat�mco C. grandiflora z v�chodn� Asie, co� je zaj�mav� geografick� roz�t�pen�, kter� nazna�uje d�vn� roz���en� p�edk� rodu v teplej��ch oblastech severn� polokoule. Rod popsal João de Loureiro (1717�1791), portugalsk� mision�� a botanik p�sob�c� v jihov�chodn� Asii, kter� jej vymezil na z�klad� charakteristick�ch zak�iven�ch ty�inek, je� daly jm�nu p�vod v �eck�m kampein, tedy �oh�bat�. Historie n�zvoslov� je v�ak spletit�: evropsk� zahrady 17. stolet� si nebyly jist�, kam rostlinu za�adit, a tak se objevovala pod jm�ny Bignonia, Tecoma �i dokonce Apocynum, ne� byla v 19. stolet� definitivn� ust�lena v dne�n� podob�. V p��rod� se jedn� o li�nu, kter� se dr�� sv�tl�ch okraj� les�, nepodm��en�ch ���n�ch b�eh� a naru�en�ch stanovi��, kde jeho rychl� r�st a schopnost zako�e�ovat stonky umo��uj� obsadit prostor d��ve, ne� se ke slovu dostanou pomalej�� d�eviny.
Campsis radicans, k�ivou� ko�enuj�c�, je jedn�m z nejv�razn�j��ch severoamerick�ch pop�nav�ch druh�, kter� si u� v ran�m koloni�ln�m obdob� z�skal pozornost Evropan� d�ky sv�m n�padn�m m�kce �erven�m kv�t�m. Druh popsal Carl Linn� (1707�1778) roku 1753 jako Bignonia radicans, ale a� pozd�ji jej �douard Bureau (1830�1918) p�evedl do rodu Campsis. P�vodn� are�l sah� od Iowy a New Jersey a� po Floridu a Texas, kde rostlina ob�v� ���n� nivy, okraje les� a opu�t�n� pastviny. V p�edkolumbovsk� krajin� byla v�z�na hlavn� na vlhk� dna �dol�, ale s rozvojem zem�d�lstv� a naru�ov�n�m krajiny se stala �sp�n�m koloniz�torem plot�, mez� a opu�t�n�ch pozemk�. V Evrop� se campsis objevil u� v 17. stolet� v Anglii a rychle se zabydlel v zahrad�ch d�ky sv� barevn� kr�se a bohat�mu kveten� v dob�, kdy v�t�ina dom�c�ch d�evin je po odkv�tu. Je cen�n� i pro svou hou�evnatost � dok�e obr�stat pergoly, zdi i star� stromy a vytv��et hust� zelen� st�ny. Z�rove� v�ak vy�aduje respekt: ko�enov� v�mladky botanick�ho druhu a schopnost zako�e�ovat stonky z n�j d�laj� rostlinu, kter� se m��e vymknout kontrole, pokud nedostane jasn� vymezen� prostor. Kulturn� je spojov�n s americk�m Jihem, kde se stal t�m�� ikonickou sou��st� venkovsk�ch zahrad, a jeho lidov� jm�no �cow-itch vine� p�ipom�n�, �e kontakt s listy m��e u citliv�ch osob vyvolat podr�d�n� k��e. Prvn� dochovan� z�znam o jeho p�stov�n� v �ech�ch je z roku 1808 z evidence botanick� zahrady u z�mku Hlubo�.
Odr�da truba�e Serena je na�e vlastn� selekce, kter� se zrodila z botanick�ho druhu c. radicans. Nese m�kce meru�kov� �erven�, trubkovit� kv�ty, p�i�em� hrdlo je zlato�lut� a n�kdy dok�e vypl�znout i �lut� jazyk na oto�en� okraj okv�tn�ch pl�tk�. Zevnit� hrdla sm�rem ven prob�haj� v�razn� v�nov� �erven�, dob�e viditeln� �ilky. Kv�t je pevn� a velmi soum�rn� s okraji tvarovan�mi do pravideln� �kyti�ky�. Truba�e nevon�. Poupata jsou oran�ov� a objevuj� se od poloviny �ervence a� do prvn�ch mraz�. Opadav� listy jsou velk�, lichozpe�en�, syt� zelen� a leskl�. Serena tvo�� pevn�, pom�rn� dlouh� jednolet� v�hony (1m i v�ce za rok) a je vhodn� k p�stov�n� jako siln� pop�navka, bujn� ke� nebo i men�� stromek s nepravidelnou korunou. R�st je velmi vit�ln� a spolehliv�, jakmile dob�e zako�en�.
POP�NAV�:
Pokud jej p�stujete jako pop�navku, v prvn�ch n�kolika letech v�hony na ja�e moc nest��hejte, sp�e je b�hem sez�ny upev�ujte k opo�e tak, aby st�le sm��ovaly vzh�ru a brzy dorostly do k��en� v��ky, kterou si ur��te pro pokryt� sv� podpory. Teprve pot� za�n�te ka�d� jaro po mrazech razantn� zast�ih�vat vodorovn� a p�epadav� v�tve na 2-3 p�ry pupen� z lo�sk�ho d�eva. Rostlina zhoustne a v�ce pokvete.
KE�:
Pokud jej p�stujete jako ke�, stanovte si v��ku, kterou by m�l m�t v z�kladn� konstrukci (doporu�ujeme cca 60-80 cm) a po��tejte s t�m, �e b�hem sez�ny v�m tuto v��ku p�eroste o p�ibli�n� jeden metr do v��ky i ���ky. Tak�e po prvn� zim� po v�sadb� jej zakra�te na v�mi zvolenou v��ku budouc� konstrukce a v dal��ch letech ka�d� jaro po mrazech ost��hejte v�echny lo�sk� v�tve na 2-3 p�ry pupen� z lo�sk�ho d�eva. Tento typ p�stov�n� nen� z�visl� na opo�e a rostlina tak m��e st�t kdekoli v zahrad�.
STROMEK:
Pokud m�te tento truba� jako strome�ek, ur�it� jej p�i v�sadb� p�ipevn�te k pevn� opo�e (do trojno�ky), kterou mu ponechte po cel� �ivot a ka�d� jaro po mrazech ost��hejte v�echny lo�sk� v�tve na 2-3 p�ry pupen� z lo�sk�ho d�eva. Tento typ p�stov�n� nen� z�visl� na svisl� opo�e v podob� zdi nebo pergoly a rostlina tak m��e st�t kdekoli v zahrad�.
Posledn� revize 14-11-2012; 18-06-2026
K�ivou� ko�enuj�c� pot�ebuje p�edev��m slunce, teplo pro bohat� a dlouh� kveten� a dob�e odvodn�nou p�du. U ji�n�ch zd� se chov� jako vit�ln� li�na, kter� bez probl�m� vy�ene n�kolikametrov� v�hony za sez�nu a sv� opory se chyt� p���epiv�mi ko��nky, kter� svou oporu neni�� a dok�ou se chytnout i skla. V t�k�ch j�lech nebo v m�stech, kde voda po de�ti stoj� d�le ne� n�kolik hodin, trp� hnilobami a stagnuje. Vlhko mu nevad�, pokud je p�da propustn�; nesn�� v�ak trval� zamok�en�, proto�e jeho ko�eny pot�ebuj� kysl�k. V prvn�m roce po v�sadb� je vhodn� udr�ovat rovnom�rnou vl�hu, ale po zako�en�n� sn�� i del�� such� obdob�, zejm�na pokud m� hlub��, �ivnou p�du: m� hlubok� ko�eny a vodu si po 2 letech um� naj�t s�m i bez z�livky. Hnojen� nen� nutn�, ale jednou ro�n� p�id�n� kompostu nebo tenk� vrstvy dob�e zetlel�ho hnoje podpo�� r�st a kveten�; dus�kat� hnojiva naopak podporuj� bujn� r�st listov� na �kor kv�t�.
St��h�n� je u truba�� d�le�it� p��e pro efekt, nikoli v�ak nezbytn� pro �ivot. Pokud na ja�e po mrazech zkr�t�te lo�sk� v�hony na 2 a� 3 p�ry o�ek a odstran�te slab� nebo nevhodn� rostouc� v�tve, odvd��� se v�m soum�rn�m a hust�m n�r�stem mnoha nov�ch v�hon� a z�plavou kv�t�. V chladn�j��ch oblastech je vhodn� chr�nit ko�enov� kr�ek lehk�m mul�em, ale nadzemn� ��st je obvykle dostate�n� odoln�; mlad� rostliny mohou v prvn�ch zim�ch ��ste�n� namrzat, ale spolehliv� obr�ej�. Rostlina nen� jedovat�, ale v encyklopedi�ch se uv�d�, �e jej� m�za m��e u citliv�ch osob vyvolat podr�d�n� k��e, proto je vhodn� pracovat v rukavic�ch (zat�m jsme nezaznamenali jedin� p��pad). V�trn� stanovi�t� sn�� dob�e, pokud m� pevnou oporu, ale prudk� n�razov� v�try mohou l�mat dlouh� letorosty. Mrazuvzdornost je zde nejvy��� mezi v�emi truba�i: nejm�n� -29 �C, co� je pro v�t�inu st�edoevropsk�ch zahrad dostate�n�. Nen� vhodn� do venkovn�ch kv�tin���.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)

