Oxydendrum arboreum kysloun stromov�
Rhodovit (erikoidn�)Oxydendrum
Kysloun stromov� je jedin�m druhem sv�ho rodu v �eledi v�esovcovit�ch (Ericaceae). V p��rod� roste v�hradn� ve v�chodn� ��sti Severn� Ameriky � od Pensylv�nie p�es Apala�sk� poho�� a� po severn� Floridu a na z�pad po Illinois a v�chodn� Texas. Nej�ast�ji jej najdeme jako sou��st tzv. dubo�v�esovi�tn�ch les�, kde sd�l� stanovi�t� s p�ni�n�ky, mamotami a duby. Do evropsk� v�dy vstoupil v roce 1753, kdy jej Carl Linn� popsal jako Andromeda arborea. V roce 1839 jej �v�carsk� botanik Augustin Pyramus de Candolle vy�lenil do samostatn�ho rodu Oxydendrum. Fylogenetick� studie ukazuj�, �e tato linie v�esovcovit�ch je star� des�tky milion� let, a kysloun tak p�edstavuje �ivouc� relikt t�etihorn� fl�ry v�chodn� Severn� Ameriky. Tamn� p�vodn� obyvatel� � nap��klad Cherokeeov� � vyu��vali jeho kysel� listy k ochucov�n� j�del a k l��ebn�m ��el�m.
Kysloun je vz�cn� d�evina s nezam�niteln�m vzhledem a mimo��dn�m podzimn�m vybarven�m. U� na prvn� pohled vypad� jako kouzeln� strom z poh�dky nebo n�jak� animovan� fantasy. Jeho stavba v kombinaci s kv�ty a kladem list� toti� nejsou podobn� ni�emu, co u n�s p�stujeme, nebo b�n� v�d�me v arboretech. Jedn� se o pomalu rostouc� ni��� strom nebo v�t�� ke�, m�rn� pyramid�ln�ho, v ml�d� u���ho tvaru. S v�kem mu s�l� kmen a v�tve se rozr�staj� do stran, ale to se t�k� rostlin star��ch p�ibli�n� 40-50 let.
Jeho opadav� listy jsou leskl�, podlouhle kopinat�, prohnut� jako luk, lehce p�iv�en�, st�edn� a� syt� zelen�. Kveten� p�ich�z� v l�t� a jsou j�m a� 25 cm dlouh� a rovn� prohnut� laty podobn� svitelu, nesouc� konvalinkov�, b�l� a velice vo�av� kv�ty, na kter�ch si pochutn�vaj� hlavn� �mel�ci. Av�ak jsou dostate�n� otev�en�, aby nab�dly nektar i v�el�m, kter� z n�j vyrob� speci�ln� med, kter� se v Apala�sk�ch hor�ch sb�r� jen v kr�tk�m obdob� letn�ho kveten� a prod�v� se jako region�ln� delikatesa. Strom se dokonce dostal i do folkloru � jeho jm�no nese tradi�n� apala�sk� p�se� Sourwood Mountain.
Jestli�e m�te r�di rarity a neobvykl� d�eviny, ud�lejte si v zahrad� m�sto pro tohoto fe��ka. Jeho dosp�l� velikost, kter� se do�k�te za 60-70 let, se v zahrad�ch pohybuje mezi 5 a 8 metry na v��ku a p�ibli�n� polovinu nab�dne do ���ky, zat�mco v p��rod� za ide�ln�ch podm�nek dor�st� o dost v�ce. K jeho hlavn�m p�ednostem pat�� krom� letn�ho kveten�, je� trv� a� m�s�c, i fantastick� barva list� na podzim. Ty se m�n� do z��iv� �erven� a� temn� v�nov� se zlatooran�ov�mi p�echody. Nejlep��ho vybarven� dos�hnete p�stov�n�m na pln�m slunci a ve velmi kysel� p�d�. Jarn�m �ezem po mrazech jej snadno udr��te men�� a v kompaktn�m tvaru.
Posledn� revize 29-11-2011; 03-10-2025
Kysloun se ve voln� p��rod� nach�z� ve v�esovi�tn�ch p�d�ch s vysok�m obsahem ra�eliny, tedy v kysel�m prost�ed�. Dop�ejte mu podobn� podm�nky i u v�s. Nem� r�d p�esazov�n�, najd�te mu proto dobr� m�sto, kde bude nav�dy a teprve pak jej vysa�te. M� r�d vlhko, ale v mokru m��e snadno shn�t od ko�en�, tak si dejte pozor na podm��en� a t�kou, nepropustnou p�du. Vyhn�te se exponovan�m, n�v�trn�m ploch�m. Hnojit jej m��ete stejn�mi p��pravky jako v�esovi�tn� rostliny (rododendrony, azalky apod.). Mrazuvzdorn� do cca -29 �C.
