Ilustra�n� foto.
Ginkgo biloba 'TROLL' zakrsl� jinan dvoulalo�n�
b�n� v��ka
1-1,5m
b�n� ���ka
1-1,5m
kategorie list
jehli�nan opadav�
barva list�
kategorie kv�t
nev�razn� kv�ty / nekvete
n�roky na slunce
slunce
n�roky na p�du
jak�koli (od kysel� po z�saditou)
USDA z�na (nejni���)
3 (do -40�C)
k�d zimn� ochrany
pro z�ny 5+6
pro z�nu 7
mykorhizn� p��pravek
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)za�azena do kategori�
Ginkgo
Rod Ginkgo je naprost� unik�t botanick�ho sv�ta. Z kdysi po�etn� �eledi jinanovit�ch z�stal zachov�n jen jedin� druh � jinan dvoulalo�n�. Jeho rodov� linie se objevila u� v obdob� jury, tedy p�ed v�ce ne� 180 miliony let, dok�ete si to p�edstavit? Bylo to v dob�, kdy Mrtv� mo�e bylo je�t� marod 😊 a od t� doby p�e�il v�echny geologick� i klimatick� ot�esy. Do Evropy se dostal a� v 18. stolet� z�sluhou n�meck�ho l�ka�e a botanika Engelberta Kaempfera (1651�1716), kter� jej p�ivezl z Japonska. Od t� doby se stal symbolem dlouhov�kosti a odolnosti, a nen� divu � jednotliv� stromy se mohou do��t i dvou tis�c let. V modern�m �lecht�n� a mezi sb�rateli se krom� tvaru korun strom� �i ke�� klade d�raz i na oslniv� podzimn� barvy.
Jinan se stal sv�dkem z�niku dinosaur�, p�e�il ledov� doby i lidsk� civilizace, a p�esto si zachoval svou tv��. V Japonsku je pova�ov�n za strom nad�je � po v�buchu atomov� bomby v Hiro�im� p�e�ilo n�kolik exempl��� p��mo v epicentru (a dodnes rostou), d�ky �emu� byl vn�m�n jako strom nad�je a obnovy. To rezonovalo i v pov�le�n� Evrop�, kter� se pro nov� a exotick� d�eviny nadchla u� v 19. stolet�. P�ipome�me si slavnou b�se� Johanna Wolfganga Goetha �Gingo biloba� z roku 1815, v n� listy jinanu p�irovnal k symbolu jednoty a dvojnosti lidsk� du�e. Strom se vysazoval jako rarita, kter� p�ipom�nala prad�vn� �asy a fascinovala sv�mi v�j��ovit�mi listy. Jejich tvar se stal obl�ben�m motivem v secesn�m um�n� a dodnes zdob� �perky, textilie i architektonick� detaily � podobn�, jako se akantov� list stal na jihu Evropy symbolem klasick� architektury. Zaj�mavost� ur�it� je, �e a�koli se listy jinanu po stalet� vyu��vaj� v tradi�n� medic�n�, a i v Evrop� se z nich vyr�b�j� p��pravky na podporu pam�ti, modern� v�zkumy ukazuj�, �e jejich ��inek nen� tak z�zra�n�, jak se d��ve v��ilo (viz studie Stevena T. DeKoskyho a kol., publikovan� v Journal of the American Medical Association v letech 2002 a 2008).
Popis rostliny
Odr�da Troll je takov� zahradn� sk��tek mezi jinany. Roste velmi pomalu a v dosp�losti jen lehce p�es�hne jeden metr do v��ky i do ���ky, tak�e se hod� i do t� nejmen�� zahrady. A�koli botanicky pat�� mezi jehli�nany, jeho �jehlice� jsou tak �irok� a zplo�t�l�, �e je ka�d� bez v�h�n� nazve listy. V�tvi�ky tvo�� �iroce rozev�en� trycht�� a nesou hust� mno�stv� list� stejn� velk�ch jako u nezakrsl�ho druhu. Jsou v�j��ovit� a ob�as se a� bizarn� st��� do kornoutku, tak�e vytv��ej� habitus, kter� s trochou fantazie p�ipom�n� kotr�e, zn�te tu houbu, kter� je docela vz�cn� a m�lokdo ji najde? Jsou matn�, na ja�e ra�� sv�e zelen�, v l�t� se ust�l� do hr�kov�ho odst�nu a na podzim se prom�n� v oslniv� �lut�, kter� z��� do d�lky jako rozsv�cen� lucerna v zahrad�. Odr�da poch�z� z N�mecka, kde byla vy�lecht�na v 90. letech 20. stolet� (pravd�podobn� ve �kolce H�rmann), a jej� jm�no odkazuje na zakrsl�, bizarn� vzhled p�ipom�naj�c� poh�dkov�ho sk�eta ze seversk�ch m�t� � Trolla.
V zahradn� kompozici je �Troll� rostlinou p�ekvapen� a hravosti. Vynikne jako solit�r v japonsky lad�n� zahrad�, kde m��e p�sobit t�m�� bonsajov�m dojmem, ale stejn� dob�e se uplatn� i ve skalce, kde kontrastuje s n�zk�mi kobercovit�mi trvalkami. Skv�le se kombinuje s jemn�mi travinami, kter� podtrhnou jeho bizarn� tvar, nebo naopak s ke�i uhlazen�ch tvar�, jako jsou hebe �i slunce-miln�ch odr�d japonsk�ch azalek. Pokud jej vysad�te do p�kn� n�doby na terasu, stane se doslova �perkem, kter� se m�n� s ro�n�mi obdob�mi. Budete-li cht�t tvarovat, jak�koli �ez prov�d�jte ide�ln� koncem zimy p�ed ra�en�m.
Na rozd�l od sv�ho exotick�ho p�vodu je jinan p�ekvapiv� nen�ro�n�. Snese t�m�� jak�koli typ p�dy, v�etn� t잚�ch j�lovit�ch, a nevad� mu ani m�stsk� ovzdu��. Nejl�pe se mu da�� na slunn�m stanovi�ti v propustn�, st�edn� �ivn� zemin�. V n�dob�ch ocen� pravidelnou z�livku a ob�asn� p�ihnojen�, ale jinak je to rostlina, kter� nevy�aduje ��dnou zvl�tn� p��i. A co je d�le�it� � na rozd�l od sami��ch forem velk�ch jinan�, kter� mohou tvo�it zap�chaj�c� semena, se zakrsl� kultivary jako �Troll� roubuj� v�lu�n� ze sam��ch rostlin bez plod�. Jakmile zako�en�, zvl�d� sucho i siln� mrazy � bez probl�m� p�e�ije teploty a� do �40 �C.
Posledn� revize 27-02-2010, 30-01-2012; 01-10-2025
Podobn� rostliny
