Yucca filamentosa juka vl�knit�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Yucca
Juky jsou v �esk�ch a slovensk�ch zahrad�ch zn�m� rostliny. Tak zn�m� a roz���en� i v pon�kud zanedban�ch koutech, �e m�m pocit, �e n�kdo p�ed mnoha lety p�ivezl hromadu sazenic na Zemi �ivitelku (tehdej�� Mekka nad�en�ch p�stitel� a sb�ratel� zaj�mavost�), ud�lal jim ��asn� promo a tis�ce lid� ji nakoupili a zasadili tam, kde zrovna m�li m�sto, hlavn� aby soused� vid�li, jakou �e si po��dili exotiku. Tak se stalo, �e se s t�mito kr�sn�mi rostlinami �asto setk�me v kompozic�ch tak nevkusn�ch, jak� jen u n�s mohou b�t.
Juka je kr�sn� rostlina poch�zej�c� z tepl�ch a nikoli pouze such�ch oblast� ji�n� ��sti USA. Botanicky se �ad� ke st�lezelen�m ke��m, p�esto�e sp�e p�ipom�n� travinu nebo sukulentn� rostlinu. Tvo�� p��zemn� r��ici vzp��men�ch, me�ovit�ch list�, kter� p�i okraj�ch ke�e z��sti pol�haj�. I p�es �pi�at� tvar jsou m�kk� (na rozd�l od yucca gloriosa). Okraje list� jsou vl�knit� a nejsou ostr�. Jejich barva je matn� zelen� s n�dechem do modrozelena. V druh� polovin� �ervna vykv�t� skvostn�mi, kr�mov� b�l�mi kv�ty ve tvaru boubelat�ch zvonk� – tak trochu jako ob�� konvalinka – na a� 180 cm dlouh�ch, velice pevn�ch stonc�ch, kter� se ve v�tru nel�mou. Jednotliv�ch kv�t� je hodn� a nakv�taj� postupn�, jejich uspo��d�n� na stonku je velmi efektn�. Po odkv�tu cel� stonek od��zn�te ostr�mi n��kami a� u zem�.
Juky vypadaj� skv�le, pokud jsou um�st�ny tak, aby dob�e kontrastovaly s ostatn�mi rostlinami v zahrad�, kter� svoj� neobvyklou stavbou a lehce exotick�m vzez�en�m vhodn� dopln�. Uplatn� se v b�n�ch zahrad�ch st�edoevropsk�ho stylu, kdy� jsou vys�zen� nap��klad mezi jehli�nany a dob�e vypadaj� i v trvalkov�m z�hon�. Podle m�ho soudu nejv�ce efektu se z�sk� v tropicky lad�n�ch kompozic�ch, obsypan� kam�nky �i obl�zky, a rovn� v zahrad�ch anglick�ho stylu ve spole�nosti s dal��mi st�lezelen�mi rostlinami s ko�ovit�mi listy rozli�n�ch velikost� a tvar�.
Juka je nen�ro�n� rostlina, kter� poroste v t�m�� jak�koli dob�e odvodn�n� p�d�. Z vlastn� zku�enosti v�me, �e roste i na lehce podm��en�m stanovi�ti, ale kvete m�lo nebo v�bec. Dop�ejte j� pln� slunce. Rozr�st� se kr�tk�mi oddenky do ��m d�l hust��ho trsu. Na ja�e a na podzim lze ne��douc� nov� rostliny odd�lit. Velmi mrazuvzdorn� rostlina – sn�� a� -30�C, mo�n� v�ce.
TIP na luxusn� p��i:
Odstra�ujte pr�b�n� odkvetl� kv�ty, kter� mohou hyzdit nov� se otev�raj�c� zejm�na v de�tiv�m obdob�, kdy maj� tendenci rychle zahn�vat. Po zim� od�e�te krajn� listy, kter� mohou b�t roztrhan�, sp�len� nebo jinak po�kozen� a ponechte pouze zdrav�, aby rostlina vypadala st�le sv�e. Pokud m�te pocit, �e rostlina po odkv�tu nevypad� zdrav� a m� kolem sebe nov� sazenice, vy��zn�te j� a� u ko�en� a nechte s�lit pouze nov� rostlinky kolem n�.
Posledn� revize 28-11-2009.
